Třetí závod Czech Endurance Cup (CEC) v Brně - 16.7.2007 (šestinovka)

Opět ten samý scénář. Vytrvalostní závod Czech Endurance Cup, okruh Brno, ale jeden velký rozdíl. Jede se šestihodinový vytrvalostní závod. Prostě prestižní závod a takhle ho každý bral a věděl, že to nebude žádný med. Už při samotné čtyř hodinovém závodu si člověk sáhl na dno sil a teď je výzva ve formě šestihodinového závodu, který byl uplně odlišný od dosavadních závodů. Musely se měnit strategie, časový harmonogram celého dne byl taky jiný. Závod byl hodnocen ziskem většího počtu bodů. Některé týmy se kvůli obtížnosti rozrostly a dalšího jezdce atd. Dalo by se říct, že se jel úplně odlišný závod. Všichni si to uvědomovali, že to nebude žádná sranda. A to ještě nikdo nepočítal s tím nejhorším. Počasí.

[Fotogalerie CEC3 Brno]

Na den závodu se počasí zbláznilo a nastala ukrutná sluneční výheň. Neskutečné horko, které neskutečně ubíralo sil. Pro inspiraci si představte, že by jste byli oblečení do kožené kombinézy v tom ukrutném horku, a třeba dělali dřepy a kliky. Takový pocit zažívali jezdci přímo na trati. No prostě pařááák.

Jak to viděl 32-MotoForza FENIX Racing
Všichni tři jsme dorazili den před závodem do Brna v klasické sestavě Vlastík Tošenovský (Toshi), Thomas Melios (Thom) a Roman Mikoláš (Mikol), vysemenili jsme naše stroje, stojany a všechno potřebné do boxu, roztáhli jsme náš bivak na horním parkovišti a šli se družit s ostatními týmy. Družba se soupeři je důležitá a není radno ji podceňovat. Box okupovaly zase tři týmy reprezentující severní Moravu. FENIX, RedBike a Rychlé šroubky. Takže o zábavu bylo postaráno. Taková koncentrace bezmozků na jednom místě znamenala, že rozhovory byly na patřičné intelektuální úrovní. A tímto bych vyprávění o tom to večeru raději ukončil. V nejlepším se má přestat.
A teď k závodu. Pro šestihodinovku byly tréninky zároveň kvalifikace. Takže všichni jeli opatrně. Tomu odpovídaly i kvalifikační časy. No a kde se vzal tu se vzal Toshi v boxu. A ze má problém s motorkou. Problém se nám podařilo opravit.
Startovali jsme z 15 pozice, což je sice u 6-ti hodinovky úplně jedno s které pozice člověk startuje, a start se Thomovi povedl. No a hned ze začátku závodu upadl Toshi na oleji, ktery vytekl s motorky před ním. S Toshim na oleji upadlo okolo 5 jezdců, ale jediný Toshi měl motorku nepojízdnou. V boxu zavládlo zděšení jestli je v pohodě. Ale po nějaké době se objevil s tím svým  vysmátým ksichtikem v boxu a s transponderem. Byl v pohodě. Odechli jsme si. Jsme už zvyklí padat a pokud by byla cena o nejvíce pádu za sezonu, jednoznačně náš tým vede. Ale zpátky k závodu. Po 13 minutové ztrátě pokračujme v závodě. Na opravu Toshiho motorky nemáme sebou potřebné díly a tak dochází k týmovému rozhodnutí. Odjet šestihodinový závod jen ve dvojko, což se v tom horku rovnalo rituální sebevraždě. A tímto můj záznam o průběhu závodu končí. Už se mi vybavují jen útržky ze závodu a ze závodní dráhy, protože jsem si opravdu v tom horku šáhl na dno. Útržky typu „Teprve jsem ujel 20 minut...“, „Dejte mi studený ručník nebo chcípnu..“, „Ty jo, já jsem dneska ještě nebyl chcát. Všechno jsem vypotil“ atd.

Thomas po jízdě. Základ dne byl mokrý ručník hned po dojetí	Mikol po jízdě. Prostě KO
To je poprvé co Mikol nemá krvavé oči s alkoholu	Spánek v kombineze mezi jizdáma v závodě bodl.

Ale světe div se, zabojovali jsme a dojeli závod se zatnutýma zubama do cíle. Byl to asi pro nás nejhorší výsledek této sezony a zároveň nejhezčí. Ale ostatním týmům štěstí taky nepřálo a potýkali se z pády a poruchami a tak jsme skončili v naší kategorii na druhém místě.
Největší poctou pro nás bylo, že nám přišli gratulovat na stupně vítězů takové esa jako je Jakub Smrž, Číha atd. Byla to nadhera.

Toshi a jeho styl	Mikol a jeho bulvy	Thomas
Mikol	Náš tým. Z leva Thomas, Mikol, Toshi. V pozadí vítězný AMW Racinf	Toshiho sprše šampaňského neunikl ani Jakub Smrž

Jak to viděl tým 86-Rychlé šroubky

CEC3 Brno – aneb hlavně že je večírek

Tak jsme se dočkali a jedeme do Brna na náš druhý závod. V neděli odpoledne nakládáme s panem Davidem naše motorky a k večeru vyjíždíme. Po příjezdu na okruh se chvilku dohadujem kdo urve nejlepší flek v boxu, ale stejně je to jedno, protože za chvilku tam máme největší bordel z celého depa. Box číslo 10 obýváme ještě s Motoforza Fenix Racing týmem a RedBike Racing. Navíc nás poctili svou návštěvou pan mechanik Marek Šebeček s Dášou. Je jasné, že v takové sestavě se to neobešlo bez divoké piatiky. Dávám si pivo a musím zmizet, jinak bych se sežral jako dobytek. Potom co jsem polknul lahodnou meruňkovici od Adama padlo jasné rozhodnutí, musím jit spát. Jenom co jsem zalehnul, přifrčel Vlastík s Mikolem a večírek se posunul do zcela jiné dimenze. Kurva kdy už to skončí. Nechce se mi jít pro špunty do uší. Kluci přece mají rozum , zítra závodí a tak přece už půjdou spát. Nemají. Skončili ve tři. Do dodávky se připotáceli pan David s Mikolem, chvilku si ještě povídáme o hovnech, pak si popřejme dobrou noc a jdeme spát. Ráno vyzvedávám transponder, v klidu snídáme a v 9 začínají tréninky, které se jedou jako kvalifikace do závodu. Zatím co Mikol ještě dospává, Marek mu mění kolečko sekundárního převodu, aby mu R6 pěkně tahala. Jedu první trénink, ale moc se nesvezu, protože po 15 minutách jsou vyvěšeny červené vlajky a po pádu se uklízí  olej na trati. Další jízdu jede Martin, který pro tento závod nahradil Mariana a zajel nám náš nejlepší treninkový čas. Po odjetí třetího tréninku, který jel pan David jdeme na rozpravu s jezdci, kde se dovídáme novinku pro tento závod a tou je Safety Car. I přes toto opatření se však závod neobešel bez přerušení. Start závodu je ve 12 hodin a končí se v 18 hodin, takže obávaná 6-ti hodinovka. Sluníčko už pořádně rozpálilo trať a pan David rozjíždí závod. Start se povedl a všichni začínají pořadně tahat. Zhruba po 10 minutách traťáci vyvěšují červené vlajky a závod se zastavuje. Liborovi s RedBike Racing týmu na cílovce podala ruku ojnice. Na trati je olej a po pádu jednoho jezdce i sanitka. Po úklidu tratě se ve 13 hodin podruhé startuje a závod už pokračuje bez přerušení. Po prvním střídání vjíždím do závodu, je brutální vedro a po 30 minutách jsem rád, že mně střídá Martin. A tak se nám daří pokračovat celý závod. Smůlu mají kluci s Motoforza Fenix Racing týmu. Vlastík padá na oleji a chvilku trvá než dostanou transponder zpátky do boxu. Druhou půlku závodu už jedou jenom ve dvou, což je v tom vedru slušná nálož. Ale protože se pády nevyhly ani dalším týmům, dojeli na druhém místě ve své třídě. My jsme skončili 26 ve své třídě. Zbývá už jen vyhlášení vítězů a stříkačka šampaňským. Balíme a vyrážíme domů.

Souvisejici odkazy:
[Fotogalerie CEC3 Brno]
Fotogalerie všech ročniku CEC (Czech Endurance Cup)

Články:
První závod Czech Endurance Cup (CEC) v Mostě - 23.4.2007
Druhý závod Czech Endurance Cup (CEC) v Brně - 23.4.2007
Třetí závod CEC3 v Brně 16.10.2006
Přibližný rozpočet na CEC

MČR Panonnia Ring - Maďarsko 26.5.2007
Radvanický okruh 2007